Příběh Patrička Svobody

Patriček se narodil v roce 2018. Celé těhotenství bylo nádherné a my se těšili na den, kdy přijde mezi nás. Jen jsme nečekali, že přijde jedno velké ALE.

Jak to vidí maminka:

Po zdlouhavém porodu, během kterého malému padaly i srdeční ozvy, mě stále nutili k přirozenému porodu, jen že malý nesestupoval, tak se nakonec jelo na císařský řez, který jsem vyžadovala už dřív, neboť jsem cítila, že je něco špatně. Kdyby mě doktoři poslouchali a udělali císařský řez dříve, nemusel mít náš syn DMO.

Po porodu ho dlouhé dvě minuty oživovali, nikdo nám pořádně neřekl, co se vlastně stalo a jaké následky mohou nastat. Z porodnice nás propustili klasicky po pěti dnech jako naprosto zdravé.

Patriček byl ale silné a šikovné miminko. Vůbec mě v době jeho růstu nenapadlo, že má dmo. Kopal nožičkama, bouchal ručičkama, smál se i plakal, opakoval pár slov, komunikoval s náma, zapojoval se, díval se nám do očí, byl krásně živé miminko. Jen měl opožděnější vývoj, vše dělal o několik měsíců později, to nám naše pediatrička zdůvodňovala slovy, že kluci jsou hold pomalejší. 

Kolem 15měsíce jeho věku, kdy dostal poslední dávku povinného očkování přestal mluvit a byl trošku jiný, v té době jsem si myslela, že buď začne chodit anebo mluvit, že přichází něco velkého. Ale opak byl pravdou, Paťka přestal mluvit, nedíval se nám do očí, už s námi tak nekomunikoval, měl trošku svůj svět. Tak že díky očkování či možná dmo se v něm projevil autismus, ale to jsme ještě nevěděli.

Když si v sedmnácti měsících začal stoupat a snažil se obcházet nábytek, všimli jsme si, že pravou nožku divně zalamuje anebo stojí na špičce. Rozjeli jsme kolečko vyšetření, kdy poprvé padlo, že to je neurologického původu. Začali jsme cvičit Vojtovu metodu a byli objednaní na magnetickou rezonanci.

Ve 20měsíci podstoupil magnetickou rezonanci a tam padly nejhorší obavy: ,,Váš syn má DMO, poškození levé části mozku”. V té chvíli se nám zhroutil život jako domeček z karet, proplakané noci a dny, zjišťování informací, co to pro nás a našeho syna znamená.

Naše diagnóza je DMO- pravostranná hemiparetická spastická dětská mozková obrna, která nejvíce zasáhla pravou nožičku - prý i trošilinku levou nožku, zasažené centrum řeči a porozumění, znaky autismu a hyperaktivita. Vývojově je prý o rok pozadu.

Patričkovi je nyní tři a půl roku a už chodí, spíše běhá. Oční kontakt se zlepšil, začíná lehce opakovat slovíčka a i porozumění je mnohem lepší. Ale stále se sám neobleče, sám nenají, je na plínce, neumyje se, atd. U pravé nožičky se mu bortí klenba a padá kotník, chodidlo vytáčí ven, do budoucna nám hrozí, že by se mu klenba mohla zbortit a přestal by chodit. Proto jsme přistoupili na drahou ortotickou léčbu v Rakousku a nechali jsme mu udělat speciální ortézku, která mu pomáhá udržet nohu ve správném úhlu, podporuje ho ve správném vývoji. Zjistilo se, že i u levé nožky se mu lehce bortí klenba, noha nedrží jak má, tak i na tuto nožičku jsme nechali udělat ortézku, abychom to vše podchytili.  S následky mozkové obrny se budeme muset potýkat celý život, celý život cvičit a věkem zjišťovat, jak na tom náš syn je, jestli nemá i jiné přidružené nemoci jako mentální retardaci apod.
(Patriček je jinak usměvavý krásný chlapeček, rád si hraje, běhá, zkoumá, nejraději nás pokouší a pak se tomu směje.

Celá rodina dělá, co může, bohužel je tato léčba velmi nákladná (lázně, terapie, ortézky, speciální boty, atd.) a moc bychom Vás tímto chtěli požádat o jakoukoli pomoc Patričkovi. Je to bojovník, moc si to zaslouží.